Velocipéd pana Kulhánka

Velocipéd pana Kulhánka
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25915/velociped-pana-kulhanka-25915.jpg 4 22 22

Rodinná kronika je osou poklidného vyprávění maloměstských historií z českého městečka v letech 1890-1910.

Přidat komentář

Pebra
03.05.2021 5 z 5

Ze sedla velocipédu jako by byl ten svět krásnější, podobně jako ze hřbetu koně.

koppy
02.02.2021 2 z 5

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na plno dlouhých souvětí plných vsuvek a na mraky osob, které nutně nejsou pro děj důležité, takže se člověk leckdy trochu ztratí.
Nicméně příběh je nenáročné vyprávění, více či méně uvěřitelné, které neurazí.


InaPražáková
25.01.2021 2 z 5

Anotace uvádí, že jde o rodinnou kroniku z let 1890-1910. Tedy: Když syn pana Kulhánka maturuje, učí se v dějepisu období od r. 1850 do světové války, "které se tehdy ještě neříkalo první, protože na druhou nikdo nepomyslel". Ve stejném roce jako maturitu pořídí si syn i prvního potomka. Tento se později ožení a má děti, ale vše je obklopeno idylickým bezčasím, kde se lidé a věci desítky let nemění, byť první i druhá světová válka musely podle jednoduchých počtů v průběhu vyprávění proběhnout. Zvláštně nafukovací čas se pojí s biedermeierovskou náladou, kde není místo pro problémy a lidé jsou bez výjimky dobří, jen občas každý jinak, což způsobuje krátké přeháňky na slunném nebi zašmodrchaných milostných vztahů. Totiž k druhé části anotace, "rodinné kronice": dějiny široké rodiny pana Kulhánka sestávají ze záznamů kdo, kdy, kde s kým a jak často a kolik dětí z toho vzešlo, v čemž jim zdatně sekundují ostatní měšťané, kteří se také jinak neprojevují. Zato se milkují na nečekaných místech, výstředními způsoby a každý s každým. Nic hlubšího se v knížce najít nedá, literárně je to taky střední cesta maximální jednoduchosti a všeobecné srozumitelnosti.
Jsem u Fischla zvyklá na jinou kvalitu provedení i myšlenek a zažila jsem trochu otřes - začít tímhle, jiné jeho dílo vezmu do ruky jen s hlubokou nedůvěrou. Obecně to ale není propadák, jen je to takové unyle idylické, až je to otravné. Hezké metafory a uhlazený projev celek nezachrání, nicméně kdo rád lechtivé historky bez explicitních detailů a i poněkolikáté se zasměje podváděnému manželovi, nechť se s panem Kulhánkem na velocipédu projede.

milan3144
26.05.2020 5 z 5

Příběh o životě lidí v jednom městě, o jejich milostných vzplanutí, románků a eskapádách. Příběh o jedné rodové abecedě a v neposlední řadě také o velocipédu, díky němuž pan Kulhánek na svých jízdách dokáže postřehnout víc než jiní lidé. Laskavé vyprávění ve kterém nechybí ani humorné chvíle.
Pěkné pětihvězdí.

JancaMia
27.10.2019 4 z 5

Prvorepublikové maloměšťácké povídání , kniha pohladí po duši.

Jonna
21.11.2018 5 z 5

Fischl prostě umí navodit atmosféru tak, že mám vždy pocit, že v té knize, v tom městečku jsem, že tam bydlím, a jsem toho všeho děje součástí. Knihu jsem si šetřila, aby mi vydržela, protože z ní dýchá neuvěřitelná pohoda.

Marčullkas
20.06.2015 3 z 5

Mám ráda první republiku a vše spojené s ní. Kouzelný příběh obyčejných lidí.

Alma-Nacida
07.03.2011 5 z 5

Tak tak, taky je to únik do starých a snad i lepších časů. Pěkné pohlazení po duši.

WEIL
21.12.2010 3 z 5

Laskavé vypravování o maloměstském prostředí trochu připomene tvorbu Poláčka.
A rovněž atmosféru doby na českém maloměstě, kdy v Paříži bylo levněji než v Praze, a kam i vycestoval jeden talentovaný malíř, aby se domů vrátil jako zamilovaný a praktický mladý muž.