Můžeš říct: Miluju tě přehled

16.05.2024

Do novely inspirované evermore jsem šla od začátku s tím, že téma vysokoškolské mystery detektivky jde mimo mě, proto jsem si ji přečetla jako první a nechci ji ani nějak hlouběji hodnotit, dle očekávání mi nesedla.

Zbylé dvě oddechové romanťárničky byly o poznání lepší. Začnu s novelou od Oly, protože éra 1989 je moje srdeční záležitost a na to, jak jsem se těšila, jsem byla mírně zklamaná. Ten bezprostředně milý hezounek byl jako ten slibovaný bad boy? Tak takovou představivost nemám ani já :D Kromě toho to ale bylo fajn počtení, Matteo byl nejlepší charakter napříč celou knihou a chaty miluju a doufám, že je bude mít Ola všude, protože si od ní přečtu vše z romantiky, co kdy napíše.

Největší překvapení přišlo v novele od Monči, protože jsem očekávala nic a dostala jsem zážitek. Není to příběh plný něčeho, co byste už někdy předtím nikde nečetli nebo neviděli, ale tak je to v pořádku. Já jsem zapřisáhlý zastánce šťastných konců a dokonce i všelijakých klišé, když jsou příjemně uchopena, a v téhle disneyovské verzi pohádky s hokejistou fakt byla, včetně fairy godmother v podobě prodavačky dresů (MILUJU).

Jako celek mě to utvrdilo v tom, že nejsem fanda krátkých povídkových příběhů, protože tam je extrémně urychlený nejen celý děj, ale především ta romantická linka, která, ať už je sebelíp napsaná, je VŽDYCKY hrozně insta-love. Nejmíň tomu tak (pro mě) bylo v první novele, až mě mrzelo, že už byl konec. K té se vážně ráda ještě někdy vrátím a moc tleskám Monči (a Ole za její příspěvek s dresem, nechápu, jak to mohlo fungovat bez něj :D).

Hvězdičky v mé mysli jdou s každou novelou dolů (5 - 3 - 1), ale za tu krásnou obálku, veškeré grafické vytunění (ten text zezadu? TOP!) a easter eggy se všemi geniálně propojenými bonusovými kapitolami (ačkoliv i tady mě nejvíc bavili Lucas s Maddie) bych tomu ráda trochu přidala.

První dvě novely bych hodnotila dost podobně. Za mě je to hodně jednoduché, až hloupoučké čtení, ale ne ve špatném slova smyslu – plní účel, je to čtivé, sladké… prostě guilty pleasure – vibe teen romantických filmů z Disney Chanel. Třetí novela mi ale k těm dvěma prvním vůbec nesedí – jednak atmosférou… Ale vlastně mi celkově vůbec nesedla, nemělo to moc hlavu ani patu – ani zápletka ani romantická linka. Což mě opravdu mrzí, jelikož jsem se zrovna na tu těšila nejvíce.
…
Celkově knihu vnímám asi přesně tak, jak jsem očekávala. Je to oddech, a to třikrát podtrženo. Když do toho člověk půjde jakožto do guilty pleasure může si čtení fakt užít (a samozřejmě si to spíš užije právě cílovka!). A nemůžu nezmínit to naprosto dokonalé grafické propracování.
...
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @humbookblogeri za účelem recenze.