Knihomol přehled

06.07.2023

(SPOILER) Krátký literární počin od Stefana Zweiga a první kniha od tohoto autora, kterou jsem četla.
Předně musím vyzdvihnout jeho schopnost popisu zdánlivě jednoduchých věcí tak lyricky ... zřejmě to dělá z člověka dobrého spisovatele. Tam, kde já (jako osoba bez talentu) bych napsala větu "Nemohla jsem se rozpomenout na ...", tak Zweig napíše: "Ale čím víc jsem poháněl svou vůli, aby se té vzpomínky zmocnila, tím zlomyslněji a klouzavěji mi vzpomínka unikala - neurčitě záříc jako medusa hluboko na dně vědomí a přece nezachytitelná, neuchopitelná."
Na příběh Jakoba Mohla se můžete dívat buď jako čtenář Bazdiriq o pár komentářů níže (a také jako Pavel Eisner - autor doslovu), nebo ho pro jeho encyklopedické znalosti a paměť můžete obdivovat. Já jsem se zařadila do té druhé skupiny čtenářů. Příběh hrdiny této novelky je tak dojemný, že člověk má chuť rozjet se do Vídně a najít alespoň hrob Jakoba Mohla, aby na něj mohl položit květinu.
Zřejmě tam od autora budou skryté významy (zmiňovaný název Buchmendel v originále a konotace vysvětlené v doslovu). Pro mě ale hlavní poselství příběhu spočívá v tom, že se tady na světě každý jednotlivec pinoží jak umí a nakonec kdo si na něj bude za pár let (generací) pamatovat? Kam zmizí všechny vzpomínky? A je rozdíl, jestli tu vzpomínku uchová akademik nebo hajzlbába?
Už se těším na další knihu od Stefana Zweiga.