Buď jako řeka
Shelley Read
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517837/bmid_bud-jako-reka-5Tj-517837.jpg
5
360
360
Sedmnáctiletá Victorie Nashová, jediná přeživší žena v rodině plné komplikovaných mužů, vede domácnost na rodinném statku s broskvoňovým sadem v malém farmářském městečku Iola v Coloradu. Wilson Moon je mladý tulák se záhadnou minulostí, vyhnaný ze své rodné země a odhodlaný jít svou vlastní cestou. Victorie s Wilem se náhodou potkají na rohu ulice a toto setkání zásadně změní jejich životy a rozpoutá koloběh touhy a nebezpečí. Když dojde k tragédii, Victorie opouští jediný život, který kdy poznala. Utíká do nedalekých hor, kde se snaží přežít v divočině bez jasné představy o tom, co jí přinese budoucnost. S měnícím se ročním obdobím sleduje i změny ve svém vlastním nitru a v krásné, ale drsné krajině nachází smysl a sílu jít dál. Znovu vybudovat vše, co ztratila, přestože její domov – statek i milovaný broskvový sad, který patří její rodině už po generace, má zmizet pod hladinou řeky Gunnison. Kniha Buď jako řeka, inspirovaná skutečnými událostmi, které provázely zkázu městečka Iola v 60. letech 20. století, je příběhem o hluboké lásce neochvějně čelící těžkostem a ztrátám, ale také o nalezení odvahy, nezlomnosti, přátelství a nakonec i domova – tam, kde bychom to nejméně čekali. Tento ohromující debut zkoumá, co znamená vést svůj život, jako by byl řekou – sbírat zkušenosti, plynout a hledat cestu vpřed, přestože je tok řeky přehrazen.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
Go As A River , 2023
více info...
Přidat komentář
Zkusila jsem prvních cca 20 stránek, protože obálka a anotace mě pěkně navnadili. Pak jsem jí zahodila. Ty prapodivná přirovnání, jak v Příběhu slunečnice, tohle fakt nedávám. Pak jsem si zde přečetla komentáře, ne ty pějící ódy a měla jsem jasno, sbohem.
HODNOCENÍ AUDIOKNIHY:
Příběh nabízí pozoruhodný lidský osud, který je stejně pochopitelný, jako i vlastně nepochopitelný. Je to vhled do mentality dnes již zatopeného města, do života místních obyvatel.
O tomto příběhu se říká, že byl inspirován skutečnou událostí. Už tento fakt mne k poslechu velmi navnadil, protože miluji příběhy, které napsal sám život. Příběhy psané životem jsou obvykle ty nejsilnější.
Tento poslech tedy nabízí velice zajímavý příběh, který pro nás napsala Shelley Read, žena, která vystudovala tvůrčí psaní na vysoké škole. I to může v člověku zanechat dojem, že s tímto poslechem nemůžete šlápnout vedle.
Osobně však musím napsat, že příběh pro mne byl mírným zklamáním. Autorka někdy zabředávala do přílišných detailů, její popis byl tak silně subjektivně zabarven a snad i příliš rozvláčný, že jsem se občas přistihla, že mi mé myšlenky unikají někam jinam a poslech jsem zkrátka tu a tam zcela vypouštěla. Jako by můj mozek filtroval přísun všech nedůležitých informací a čekal na nějaký zvrat. Když jej zaznamenal, zase zbystřil a poslouchal s nadějným očekáváním, než nám autorka předala opět velké množství nedůležitých detailů.
Je možné, že kdybych knihu četla, nejspíše bych tuto poetičnost ocenila, ale při poslechu mi tento styl nevyhovoval. Měla jsem občas dojem, že je poslech příliš zdlouhavý a že je tempo zkrátka velmi pomalé.
Co se týče promyšlenosti děje, tak ten se mi zamlouval již o poznání více. A to i přesto, že jsem některému chování hlavní hrdinky neporozuměla. Na jednu stranu příběh umožní člověku rozjímat a snaží se ho naučit přijímat situace a věci tak, jak do života přichází, ale přesto se to někde uvnitř mé duše pere, protože mladá dívka měla tolik možností, jak svou situaci uchopit. Vybrala si snad jednu z nejtěžších možností – za mě těžko pochopitelnou. Se svým rozhodnutím se ztotožnila na můj vkus příliš snadno. Vůbec nevím, co si mám o tom myslet. Ano, byla ve svízelné situaci, zoufalá, mladá, nezkušená, naivní. ale místo tohoto kroku mohla říct: „Prosím, můžete mi pomoci?“ A nejspíše by se vše odvíjelo jinak. Zkrátka to na mne působilo snad až lehce neuvěřitelně, když si vezmu, jaké úsilí věnovala pro záchranu broskvoní. A pak si z toho máme vzít ponaučení, že máme být jako řeka – nechat všechno volně plynout. Ano, s tím se částečně můžu ztotožnit, ale pouze v případě, kdy člověk nemůže sled události nijak ovlivnit. V případě hlavní hrdinky se domnívám, že sled mohla nějak ovlivnit. Opravdu mám z příběhu smíšené a rozporuplné pocity.
Pochválit však musím Kateřinu Černou, která svým hlasem vdechla mladičké Victorii život a díky ní jsem si mohla po dobu 9 hodin a 34 minut audioposlech užívat.
Přestože interpretaci příběhu hodnotím velmi dobře, tak celkově musím audioknihu hodnotit spíše průměrně.
Není to špatná kniha, ale že bych po přečtení řekla wau, tak to zase ne. Místy mi přišel příběh až neuvěřitelný. Dle anotace jsem očekávala silný příběh, který si budu ještě dlouho pamatovat, ale to se nekonalo.
Kniha je dost často srovnávána s "raky", mně to tak úplně nepřijde. Příběh byl zajímavý, hezky popsaná příroda, ale možná po všech recenzích, co jsem četla, jsem čekala o malinko víc. Ale konec byl dojemný.
Také mně tahle knížka připomínala Kde zpívají raci. Jenže Buď jako řeka se mi zdaleka tak nelíbilo. Možná jsem nebyla ve správném rozpoložení. Popisy ani to, že něco z chování hrdinů mně osobně přijde ne úplně uvěřitelné, mi u jiných knížek nevadilo. Zkrátka mezi mnou a touhle knížkou nějak nepřeskočila jiskra. V podstatě bych mohla podepisat komentrář od uživatelky jarovia.
Asi dokážu pochopit, že ač je tato kniha převážně oblíbená, najdou se tací, které neoslovila. Děje jako takového tu až tolik není. Přímé řeči vlastně také ne. Kniha je hodně popisná, ale musím říct, že mě ani jedna z těchto skutečností nebyla na překážku. Počítám se mezi ty, kterým kniha učarovala. Od první do poslední stránky krásně plynula, jako řeka a já s ní. Bylo to něco neuvěřitelně nádherného a zároveň neuvěřitelně smutného. Ne vždy jsem dokázala pochopit počínání hlavní postavy, ale aspoň nebyl každý její krok předvídatelný. Skvělá kniha.
Knihu bych určitě doporučila. Trochu mi ale vadilo, že jsem z příběhu cítila trochu smutek a beznaděj, ale to jenom můj pocit. Suma sumárum, kniha stojí za přečtení, takže neprohoupíte, pokud jí věnujete svůj čas.
Někdo dílo přirovnával k Jak zpívají raci a souhlasím. Ano, určitě krásně napsané. Emotivní. Ale já jsem toho asi přesycená. Nějak mě to nebavilo. Táhlo se mi to.
Hodně mi připomíná Kde zpívají raci....tak nádherně popsaná krajina, příroda jedné z méně známých (možná jen pro mě) oblastí Colorada a uprostřed toho všeho silný příběh, bez kliček a vycpávkových vět, které známe z každého druhého romantického kýče. Mám ráda,když se knihy odehrávají v reálném prostředí a tudíž mohou mít pravdivý základ....takže jsem si při čtení prostudovala i právě tuto oblast kolem řeky Gunnison. Doporučuji milovníkům divoké přírody.
Ó Bože......to je tak nádherný, srdcervoucí, překrásně napsaný příběh. Ještě teď jsem v úžasu a zároveň stírám slzy. Rozvíjející se příběh mladé dívky až po velmi silnou a samostatnou ženu. Strastiplný, silný, bolestný, odvážný a zároveň jemný a láskyplný. Příběh, s velmi bolestivě emotivním rozhodnutím a vnitřního utrpení, který se knihou rozvíjel. Konec jsem obrečela byl velmi emotivní. Autorka má dar vystihnout slovy bolest, smutek, ale i lásku a hlavně i opravdovost příběhu. Velmi knihu doporučuji k přečtení.
Emotivní příběh o silné dívce a jejím osudu. Obdivuji hlavní hrdinku jak se se vším poprala. Akorát mě mrzí, že se nedozvíme jak to všechno přijal syn.
Koupila jsem si ji na základě hodnocení tady na Databázi, kde má 91%. Knížka je sice čtivě psaná, měla jsem ji přelouskanou za 2dny, ale příběh je hodně smutny. Je o dívce, kterou nešťastná láska a tragický osud jejího přítele přípravý v podstatě o další život. Uzavře se v kokonu, ze kterého vystoupí až na konci knihy. Chyběla mi tam asi nějaká naděje v něco lepšího a šťastnějšího.
Krásná kniha. Nádherný a dojemný příběh. Krásné popisy přírody. Moc se mi kniha líbila. A ten závěr... Doporučuji, přečtěte si.
Hmm rozporuplné pocity.. těšila jsem se a celkem velké zklamání.. vždy mě kniha vtáhla, ale pak jako vážně? A takhle nahoru dolů to kolísalo pořád, takže jsem došla ke konci, ale dalo mi to hodně úsilí se přemoci.. nicméně konec to vylepšil, že dám o 1 * víc
To bylo tak krásné čtení. Knížka mě úplně pohltila. Snad díky přírodě jsem si ji spojila s knížkou Kde zpívají raci. Je stejně milá a hezká. A ten konec....vyprávění matky ten můj hezký dojem jenom podtrhl.
Kniha sa síce počúvala príjemne, ale dejová zápletka by sa dala zhrnúť do troch viet. Ak mi niekedy v moderných detektívkach vadí nereálny a komplikovaný dej, tak tu ho bolo pomerne málo a krásne opisy prírody a pestovania broskýň nevedeli tento nedostatok kompenzovať. Všetko zachraňovala aspoň interpretácia, kniha sa príjemne počúvala. Kniha naozaj v mnohom pripomína Kde raky spievajú, ale tam sa toho deje nepomerne viac, ako tu. V písanej podobe má táto kniha bohužiaľ oveľa bližšie k červenej knižnici. Samozrejme, aj tá má svojich čitateľov, ale vysoké hodnotenie naznačovalo, že by kniha mohla byť zaujímavá pre širšie publikum, čo si po vypočutí nemyslím.
Dlouho jsem si knížku chtěla pořídit na základě dobrých recenzí. Nakonec jsem skončila u audioknihy. Bohužel u poslechu audioknih poslední dobou usínám, ale tato byla výjimkou. Poslechla jsem ji celou asi za 5 dní, u toho jsem uklizela, vařila, cestovala... zkrátka všechno možné, ale pořád jsem chtěla poslouchat dál, protože mě příběh neskutečně chytl. Popisy přírody mi trochu připomínaly knihu Kde zpívají raci... možná kdybych měla tištěnou verzi, tak by mi kvůli popisným částem připadala kniha zdlouhavá, ale v audioverzi mi to vůbec nevadilo.
Vůbec nechápu nadšení z této knihy. Příběh probíhá pouze jakýmisi náznaky a občasnými zmínkami, jinak je zaměřen výhradně na líčení přírody. Detailně popsaná je kdejaká hovadina, Časem již ani příběh nečekáte a děláte dobře, protože žádný stejně nepřijde, jen další kupa dalšího balastu. Popisy jsou sice krásné, ale příběh za mne velká a nudná nula.
Bohužel, žádné velké nadšení se nekoná. Knížka by se dala napsat jako ne příliš dlouhá povídka pro dámy, pro pány v žádném případě. Kdyby nebyla ve formě audioknihy, tak bych ji určitě nepřečetla. Děj je velmi rozvláčný, předvídatelný a ani na konci se neuděje žádné velké překvapení. Jsem spíše překvapena, jakým se kniha stala hitem.
Co bych pochválila, je paní Kateřina Černá, která knihu perfektně načetla, a byla hlavním důvodem, proč jsem ji doposlechla. Mám ráda knihy ze Spojených Států minulého století, kde je děj zasazen do právě probíhajících historických událostí, jako bylo v případě Vzdělané, Kde zpívají raci, nebo Když jsme byly tvoje, ale v nich byl děj alespoň napínavý i se spoustou nových informací a také podle skutečných událostí.
Paní spisovatelka dokázala, že umí z velice mála udělat knihu, která je velmi oblíbená, a jejíž děj dokázala rozepsat na více jak 9 hodin, velice lyricky, ale tento styl není pro každého. Proto nedoporučuji.
Buď jako řeka
Moc krásná, smutná, velmi emotivní kniha. Krásné popisy coloradské přírody a pocitů, se kterými se hrdinka potýká. Někomu může připadat rozvláčná, ale já jsem z ní byla unešená.